Pan doktor Kubát  "chytl básnickou nit" a má pro vá příspěvek, který jsem trošku vyprovokovala já a budu ráda, když mi napíšete své nápady. Píši nyní knihu k 30. výročí STOBu a výzva v závěru by mně také pomohla. Brzy vás budu zásobovovat ukázkami z přípravované knihy, kterou si budte moci koupit nejpozději na Dni zdraví, který pro vás již také chystáme - tentokrát trošku jinak.

Minulý týden jsem se dozvěděl, že v současné době není správné používat spojení „obézní člověk“ nebo dokonce „tlustý člověk“, ale správně je „člověk s obezitou“

Víte, já nemám moc rád to stálé upřesňování jazyka, tak jak si to vyžadují „aktivisté“. Netěší mně například, že nyní máme přestat užívat slova žena/muž, protože jsou gendrově (pohlavně) nepřijatelné, nevyvážené. Měli bychom říkat třeba gendrově vyvážený výraz „těhotný člověk“. Ne těhotná žena. Divné. To jednou přestaneme říkat „dobrý den“ a začneme říkat gendrově vyvážené „dobré dno“? Ale v tomto případě jsem cítil, že musím souhlasit. Člověk s obezitou.  To je správnější výraz.

Vzpomněl jsem si na své dětství, na děcka v první třídě. Měli jsme tam jednu tlustou holku.  Dodnes si její jméno pamatuju, zde budu používat Han. Někteří se jí smáli, a říkali „sádlo máslo paštika, zabijeme tlouští…, možná tu říkanku znáte“.

 Myslím, že jsem to s nimi tenkrát nevykřikoval, i když samozřejmě možná si to jen namlouvám, abych se Vám ukázal v lepším světle. Ale myslím, že jsem opravdu proti ní nic nekřičel. Byl jsem s Han na stejné straně. Mně se tenkrát taky smáli, a to, že jsem plesnivej. Nebyl jsem tak úplně plesnivej, ale měl jsem divnou kůži. Mám ekzém.

Tenkrát jsem ještě naštěstí nenosil brýle, a když mi nějaký kluk něco podobného řekl, dostal do zubů. S holkama jsem se nepral. S těmi to bylo horší, ty mi tu kůži občas připomněly. Ale kluci ne. Poté, co dostali do zubů, toho nechali, a místo výsměchu jsme spolu blbnuli, odpalovali rakety, jezdili na kole ze strmého kopce, házeli kamenama po lampách a tak podobně, jak to kluci v tomhle věku dělají.

Proč ale ty děti měly potřebu nadávat hodné, klidné a přátelské holce? Jen protože Han byla tlustá?

Chápu, že někteří sociopati, třeba narcisové, potřebují někomu nadávat. Aby se sami cítili lépe, aby sami byli krásnější a chytřejší, potřebují někoho, kdo bude naopak ošklivější a hloupější. Lidé, kteří se potřebují nad druhé vyvyšovat, potřebují nějakého otloukánka. Tady je tlustá holka skvělou obětí.

Jak by se jí mohli vysmívat, kdyby chápali, že jen „má obezitu“? Nebo dokonce, že „trpí obezitou“?

Existují vrozené vlastnosti, genetické vlohy, které zapříčiní, že někdo má obezitu. Obezita může být i následkem nežádoucích účinků léků! Třeba kortikoidy, léky, které používáme k potlačení přehnané imunitní reakce (onemocnění kloubů, jako je třeba revmatoidní arthritis, onemocnění průdušek, jako například těžkého astma(tu) bronchiále a mnoha dalších chorob) způsobí, že se nám zvětší tváře, břicho, trup…

Někteří lidé jsou zvláštní. Snad nejhorší jsou „gaslighteři“. Slyšeli jste už ten termín- „gaslighter“? V češtině to znamená něco jako „osvětlovač plynovou lampou“. Ten název je převzatý z hry Patricka Hamiltona z roku 1938 nazvané Gaslight, a – můžeme-li věřit Wikipedii, kam jsem se rychle podíval, ten název proslavil hlavně film. Film s nádhernou herečkou Ingrid Bergmanovou. A rovněž s Charlesem Boyerem, který ovšem hrál zloducha. Tento zloduch se snaží vyvolat ve své manželce pocity nejistoty, strachu, aby zakryl své zločinné úmysly.

Ještě jedna věc: před tyrany (tyran školní, tyran domácí, tyran zaměstnanecký) není možno ukázat své eventuální slabosti. Nesmí poznat, kde je Vaše slabé místo. To, že jsem tady psal o svém tehdejším problému, to víceméně znamená, že mně už dneska netrápí. „Normální“ člověk takovou informaci přijme, snad dokonce příznivě – řekne si, tak autor měl mindrák, a nebojí se o něm mluvit. Je jak já. Ale pozor na tyrany. Ti Vám jakoukoli „slabost“ budou „otloukat o hlavu“. A běda, když poznají, že Vás lze stále ještě zranit. Tady člověka ochrání snad jen jediné – smích.

Jestli se Vám někdo vysmíval za to, že máte obezitu, nenechte se od něj zotročit. Nevěřte mu, že by člověk s obezitou byl horší než ostatní. Neberte si jeho slova k srdci. Je samozřejmě dobře, že se snažíte o zlepšení své kondice, že si čtete články, „jak na to“. Ale nedopusťte, aby Vás někdo k něčemu donutil jen pro to, že Vám „vysvětlí, že je lepší než Vy“!   

To je snad vše, co jsem chtěl říci. Budeme se pozvolna loučit – promiňte- mám telefon! Zahraniční číslo.

 – Ano!

• Ano!
• Děkuji!

Tak dobré dno, milí čtenáři, a příště na shledanou. Karel Kubát

P.S. Máte nějaké nápady, jak nazývat mile  člověka  s kily navíc? Budu ráda, když napíšete své nápady